Nahlédněme do budoucnosti výzkumu exoplanet

Dalekohled JWST
Dalekohled JWST
V Baltimore v Marylandu se nedávno konala konference o hledání života ve vesmíru. Zástupci astronomů a kosmických agentur při této příležitosti nastínili své plány na výzkum exoplanet v nejbližších letech.

 


První planeta u cizí hvězdy byla objevena v roce 1995, i když už předtím se podařilo nalézt planetární průvodce u pulsarů. Výzkum exoplanet tím vstoupil do první fáze, která v současné době končí. Při ní se astronomům postupně daří objevovat desítky planet mimo Sluneční soustavu. Jedná se většinou o obří planety, které obíhají velmi blízko svých sluncí a jsou tedy pro život nevhodně. Méně hmotné exoplanety se povedlo objevit spíše u červených trpaslíků, ale i na jejich povrchu povětšinou život hledat nemůžeme.

 

Před pár dny jsme vkročili do fáze s označením dvě. Družice Kepler začala hledat planety zemského typu, obíhající v zóně života okolo hvězd slunečního typu. Do 5 let bychom mohli znát desítky a do 10 let stovky takovýchto těles.

 

Třetí fází bude výzkum atmosfér planet zemského typu. Hledání života je jako detektivka. Hledat se musí krok po kroku. Kepler by nám už za tři a půl roku mohl představit planety, které mají podobnou hmotnost jako naše Země a obíhají v přijatelné vzdálenosti od své hvězdy, takže se na jejich povrchu může nacházet voda v kapalném skupenství. Zda jsou ale na povrchu takovýchto planet skutečně vhodné podmínky pro život, nám Kepler nepoví. Jasno by mohl vnést James Webb Space Telescope (JWST), jehož start se očekává v roce 2013. JWST je obecně považován za nástupce Hubblova kosmického dalekohled, ačkoliv s ním moc společného nemá. JWST nebude umístěn na oběžnou dráhu kolem Země, ale do libračního centra L2, nebude se k němu podnikat žádná servisní mise a nebude pracovat v oblasti viditelného, ale převážně infračerveného záření. JWST zaujme na první pohled svým netypickým vzhledem a primárním zrcadlem o průměru 6,5 metrů! Stane se tak suveréne největším kosmickým dalekohledem všech dob a naděje do něj vkládané jsou přímo úměrně jeho velikosti a cenně.

 

JWST by měl odhalit „biologické stopy“ v atmosférách exoplanet u několika nejbližších hvězd. Příkladem takové „biologické stopy“ může být kyslík. Přítomnost kyslíku v atmosféře sice nutně neznamená život, ale může nám významně napovědět, zda planeta splňuje alespoň některé podmínky k vzniku života.

 

Zkoumat atmosféry exoplanet, obíhající kolem vzdálenější hvězd, by měl kosmický dalekohled Terrestrial Planet Finder (TPF). Ten se má do vesmíru podívat po roce 2020.

 

Zkoumat atmosféru exoplanety ale dokážeme už dnes. Úspěchy si v této oblasti připsal Hubble i kosmický dalekohled Spitzer a konec konců i pozemské dalekohledy. Jedná se sice o výzkum atmosfér tzv. horkých Jupiterů, tedy velmi hmotných planet s krátkou oběžnou dobou, ale i tak jde o fascinující úspěchy. V jejich atmosférách se již podařilo detekovat organické sloučeniny i molekuly vody.

 

Velké naděje ale astronomové vkládají také do pozemní astronomie. Například Evropská jižní observatoř připravuje obří dalekohled E-ELT. Průměr primárního zrcadla má být 42 metrů, což 4x více než je průměr současných největších teleskopů. E-ELT má být spuštěn podle optimistických odhadů v roce 2018. Co bude znamenat tento dalekohled pro další vývoj astronomie snad ani není potřeba psát…

 

Zdroj: newscientist.com