HST pozoroval v hvězdokupě celkem 24 bílých trpaslíků, přičemž 18 z nich jsou nově objevenými hvězdnými pozůstatky. Hvězda slunečního typu na konci svého života odhodí svou plynou obálku a na jejím místě zbude pomalou chladnoucí a velmi hustý bílý trpaslík. Ten má obvykle hmotnost asi jako polovina Slunce ale velikost Země a skládá se převážně z uhlíku a kyslíku.
Bílí trpaslíci, objevení Hubblovým kosmickým dalekohledem, se ale běžným představám vymykají. Jsou totiž o polovinu lehčí než jejích „normální“ kolegové a skládají se z hélia.
Jak takoví bílí trpaslíci vznikají? Za vším je jejich hvězdný průvodce. Tito bílí trpaslíci jsou totiž součástí dvojhvězdy. Ve chvíli, kdy se dostanou při svém vývoji do fáze rudého obra, začne jim hvězdný kolega krást materiál a „přidusí“ jeho další vývoj. Díky tomu rudý obr nikdy nedostane šanci spalovat ve svém jádře hélium a postupně i těžší prvky jako uhlík a kyslík. Jeho vývoj se zastaví a na místě rudého obra zůstane héliový bílý trpaslík.
Hubblův dalekohled vůbec poprvé odhalil celou skupinu takovýchto ošizených bílých trpaslíků. Podle odhadů může až 5% hvězd ve zkoumané kulové hvězdokupě skončit jako héliový bílý trpaslík.
Výzkum bílých trpaslíků je důležitý, neboť také naše Slunce si projde fází rudého obra a nakonec se z něj stane bílý trpaslík. V případě naší mateřské hvězdy ale půjde o klasického bílého trpaslíka, protože Slunce hvězdného průvodce nemá.
Zdroj: universetoday.com