Mimořádná zpráva: objev nejméně hmotné exoplanety
Hvězda Gl 581. Autor: ESO
Nově objevená exoplaneta dostala označení Gl 581 e, neboť se jedná o 4. známou planetu, obíhající okolo hvězdy Gl 581. Hmotnost nové exoplanety je jen asi dvakrát větší než hmotnost Země. Jedná se tedy o nejméně hmotnou exoplanetu, kterou se podařilo objevit u hvězdy hlavní posloupnosti. „Lehčí“ exoplanetou je jen PSR 1257+12 b, ta ale obíhá okolo pulsaru.
Gl 581 e obíhá okolo svého slunce ve vzdálenosti asi 0,03 AU s dobou oběhu 3,15 dne.
Kromě objevu nové exoplanety se týmu podařilo upřesnit oběžnou dráhu planety Gl 581 d. Tato super-Země o hmotnosti asi 7 Zemí se podle nových informací nachází v zóně života. Kapalnou vodu ale na jejím povrchu patrně nenajdeme, jedná se totiž o příliš hmotný svět. Exoplaneta Gl 581 d obíhá okolo hvězdy ve vzdálenosti 0,22 AU s periodou asi 67 dní. Planeta byla objevena před dvěma lety.
U hvězdy Gl 581 najdeme ještě další dvě planety. Ta s označením „b“ byla jako první nalezena už v roce 2005. Jedná se o planetu s hmotnosti asi 16 Zemí, obíhající ve vzdálenosti 0,04 AU s dobou oběhu 5,4 dne. Další planeta nese označení „c“ a její hmotnost se odhaduje na 5 Zemí. Exoplaneta ale obíhá příliš blízko své hvězdy s periodou jen 13 dní.
Exoplaneta Gl 581 e byla objevena (a dráha Gl 581 d zpřesněna) pomocí špičkového spektrografu HARPS, který je umístěn na 3,6 metru velkém dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla v Chile. Včera astronomové oznámili stavbu vylepšené verze tohoto spektrografu, který bude instalován na dalekohled na Kanárských ostrovech – více v samostatném článku.
Hvězda Gl 581 se nachází asi 20 světelných let od Země směrem v souhvězdí Vah a je zřejmě hostitelkou více než jen 4 planet.
Michel Mayor zdůrazňuje velký pokrok ve výzkumu exoplanet. Právě on se stal v roce 1995 spoluobjevitelem první exoplanety – 51 Peg b. Nový přírůstek u hvězdy Gl 581 je přitom 80x „lehčí“ než 51 Peg b.
Zdroje:
- ESO
- Exoplanet.eu – planetární systém u Gl 581
- sciencedaily.com
- Exo-forum
Související články:
- Jeden z objevů roku: když hmotné hvězdy mají malé planety
- Nové exoplanety: rekordmanka, pivní dalekohled v akci a potvrzený objev
- Astronomové objevili druhou nejméně hmotnou exoplanetu
- Mimořádná zpráva: astronomové našli chybějící element, na Titanu je mlha
- Mimořádná zpráva: objev první exoplanety astrometrickou metodou?
Kvalitní článek, zde v dokumentu National geographic je Gliese 581d optimisticky animována jako druhá Země;
http://www.youtube.com/watch?v=-t0gzXSVywM
dle meho nejsme ve vesmiru sami. zivot na zemi neni jen nahoda!
:-(
No pořád mi vrtá hlavou: slunečnímu paprsku trvá cesta od Slunce k Zemi cca 8minut, tak jak dlouho to trvá světlu jenž je z jiných hvězd k Zemi? Myslím že je to podstatně delší dobu. Pokud tam někde je potencionální inteligentní život neuvidíme jej za x desítek, stovek, tisíců či miliónu let?
dag Odpověď:
Duben 23rd, 2009 v 15:32
No, myslim, ze zivot (at uz inteligentni nebo ne) ani videt nemuzeme. Tedy – ne existujicimi pristroji. Ale podminky vhodne pro zivot ktery zname zjistit umime i na takouvou dalku a i pres tu obrovskou propast casu.
Ara Odpověď:
Prosinec 17th, 2009 v 14:00
Zřejmě máš na mysli to, že když se něco „stane“ tak daleko, tj. např. ve vzdálenosti stovek světelných let od nás, nemůžem to spatřit „hnedka“, ale až s jistou časovou prodlevou. To proto, že světlo necestuje prostorem nekonečnou rychlostí, ale určitou rychlostí konečnou, takže nás nemůže o ničem informovat „okamžitě“. Ale copak to vadí? Pokud budeme mít někdy tak dobré přístroje, že ten vzdálený život na nějaké exoplanetě dokážeme najít, tak ho prostě uvidíme ve stavu, v jakém se nacházel v době, kdy informace o něm (v podobě světelného paprsku) tu planetu opustila. Spekulace o možnosti, že třeba mezitím (než k nám ten paprsek dorazil) mohl tam ten život zaniknout, je zde pro nás v daný okamžik (tj pro tu chvíli kdy ten život právě pozorujeme) irelevantní, tj. nedůležitá.
Promiňte, že rýpám, ale nesedí Vám tam vzdálenost a oběžná doba gl 581 e.
Protože podle Keplorovo zákonů by měl být poměr druhých mocnin oběžných dob a třetích mocnin poloos přibližně stejný pro všechny planety soustavy (a ne se lišit o 3 řády).
Podle ostatních planet bych odhadl, že Vám chybí nula v údaji 0,3 AU.
admin Odpověď:
Duben 22nd, 2009 v 07:50
Máte pravdu, jednalo se o překlep. díky za upozornění :-)