Má program SETI budoucnost?

Allen Telescope Array. Autor: Institut SETI
Allen Telescope Array. Autor: Institut SETI
O programu SETI, jehož cílem je zachytit signál mimozemských civilizací, slyšel snad každý. Projekt brzy oslaví 50 let své existence. Za půl století ale úspěch nepřinesl. Má vůbec tento projekt budoucnost? Jeden z hlavních propagátorů projektu astronom Seth Shostak nyní vydává knihu, která projekt obhajuje a snaží se nalézt novou motivaci do dalších let.

 



Astronom Seth Shostak je známým propagátorem projektu SETI. Píše články, v USA je poměrně často v médiích, poskytuje rady dokonce i filmařům. Ve své nové knize Confessions of an Alien Hunter: A Scientist’s Search for Extraterrestrial Intelligence shrnuje padesátiletou historii projektu a obhajuje jeho další existenci. Mnoho jeho kolegů považuje projekt SETI za ztrátu času a peněz.

 


Pohled do historie

 

Snahy o zachycení signálů mimozemských civilizací najdeme v různých podobách už v 19. století. Historie projektu SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence – Hledání mimozemské inteligence) se ale datuje až od roku 1959, kdy Giuseppe Cocconi a Philip Morrison vydali studii, podle které by nejlepším komunikačním prostředkem mezi civilizacemi ve vesmíru byly rádiové vlny. Nezávisle na tom založil Frank Drake projekt Ozma a radioteleskopem na Národní radioastronomické observatoře (NRAO) v západní Virginii se pokoušel jako první zachytit rádiové signály mimozemských civilizací.

 

V dalších letech pak někteří radioastronomové vyžívali náhradních radioteleskopů nebo volného pozorovacího času k „pročesávání oblohy“ a snaze zachytit uměly signál mimozemského původu. Jedním z nich byl právě Shostak, který na NRAO působil počátkem 70. let jako postgraduální student. V roce 1984 vznikl SETI Institute, jehož cílem byla koordinace již existujících projektů. Nejdříve byl institut financován NASA, později ale bylo povoleno i soukromé spolufinancování, které je nedílnou částí příjmu dodnes. V letech 1995 až 2004 bylo radioteleskopy programu SETI prozkoumáno na 750 hvězd.

 

„Lovci mimozemského vysílání“ využívali volných pozorovacích časů i na radioteleskopech zvučných jmen jako například Arecibo. Pročesávali oblohu a snažili se naslouchat vesmíru v rozsahu 1 200 až 3 000 MHz. Velkou popularitu pak programu SETI získal film Kontakt, ve kterém se ale objevuje celá řada nesmyslů. Radioastronomové z programu SETI určitě nikdy nesedí na kufru auta se sluchátky „připojenými“ k radioteleskopu. Náročnou analýzu údajů musejí provádět počítače.

 

Vesmír ale zatím mlčí. Největší naděje vzbudila událost z 15. srpna 1977, kdy dr. Jerry R. Ehman zachytil asi 70 sekund trvající podezřelý signál. Ehman byl tak rozrušen, že k záznamu signálu připsal anglické Wow! Po více než minutě se ale signál ztratil a už nikdy se ho nepodařilo znovu zachytit. Do historie se tato událost zapsala jako Wow signal.

 


Naděje?

 

Shostak a lidé okolo něj vkládají své naděje do systému Allen Telescope Array (ATA). Jedná se o společný projekt Kalifornské univerzity a Institutu SETI. Unikátní systém 350 radioteleskopů o průměru 6 metrů vyrůstá v severní Kalifornii a první signály z vesmíru začal přijímat v říjnu 2007. Stavba by měla být dokončena v příštím roce. Není bez zajímavosti, že projekt jehož hodnota se odhaduje na více než 50 milionů dolarů, podpořil i zakladatel Microsoftu Paul G. Allen.

 

Cílem ATA bude výzkum černých děr a supernov ale také hledání umělých mimozemských signálů. Do roku 2030 by měla ATA pročesat signály z více než jednoho milionu hvězd. Program SETI tak má svou budoucnost minimálně prostřednictvím systému ATA na několik příštích desetiletí zajištěnou.

 

Astronomové jdou ale na hledání života ve vesmíru i jinak. Počátkem března odstartovala družice Kepler. Během následujících nejméně 3,5 let bude hledat planety zemského typu u cizích hvězd. Kepler nemá ambice odpovědět na otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Družice NASA ale může říct, zda jsou ve vesmíru planety jako Země vzácné nebo naopak velmi hojné.

 

Hledáním života ve vesmíru se snažíme lépe pochopit existenci nás samotných. Jaké místo má ve vesmíru Země a lidé? Jsme jen jednou z mnoha civilizací v nepředstavitelně velkém vesmíru nebo jediným ostrovem života? Jeden astronom kdysi řekl, že ať je odpověď na tyto otázky jakákoliv, je velmi deprimující.

 

Lidé ze SETI svou práci rádi přirovnávají k objevu Ameriky. Kryštofu Kolumbovi také málokdo věřil a přesto se mu podařilo nalézt Nový svět. Bude projekt ATA novodobou Santa Marii? Uvidíme…snad naše planeta není jen velké Macondo.

 

Zdroj: astrobio.net

 

 

www.novedalekohledy.cz