Přišel život z trpasličí planety Ceres?
Trpasličí planeta Ceres na fotografii z Hubblova kosmického dalekohledu.
O trpasličí planetě Ceres toho zatím víme jen málo. Astronomové ale už delší dobu tuší, že se největší objekt pásu planetek skládá z velké části z ledu. Joop Houtkooper z univerzity v německém Giessenu přichází s teorií, že se na povrchu Cerery nachází oceán tekuté vody a v něm dost možná primitivní život.
Planetku Ceres objevil Giuseppe Piazzi v první noci 19. století. V roce 2006 byla planetka Ceres na pražském zasedání Mezinárodní astronomické unie povýšena na trpasličí planetu. Naše informace o Cereře jsou ale založeny jen na pozorováních ze Země či pomocí Hubblova kosmického dalekohledu. Průměr Cerery je asi 950 km a podle spektroskopických pozorování se zdá, že až 30% jejího povrchu může tvořit led. V absolutních číslech by to znamenalo až 5x více vody, než se ji nachází na Zemi!
Podrobné informace o Cereře by měla přinést kosmická sond Dawn, která se vydala do vesmíru v září 2007. Cílem kosmického plavidla NASA jsou dva objekty pásu planetek. Od roku 2011 bude zkoumat z oběžné dráhy planetku Vesta a od roku 2015 trpasličí planetu Ceres.
Joop Houtkooper z univerzity v německém Giessenu přišel s teorií, že se na povrchu Cerery nachází oceán a v něm primitivní život. Není ale jasné, jaký mechanismus by udržel vodu v tekutém skupenství. Přítomnost tektonické činnosti je velmi nepravděpodobná, neboť Cerera má příliš malou hmotnost na udržení tekutého jádra. Cerera také neobíhá okolo obří planety, která by svými slapovými silami mohla udržovat tekutý oceán pod povrchem, jako je tomu možná v případě Jupiterova měsíce Europa.
Joop Houtkooper jde ale ve svých úvahách mnohem dál. Podle něj existuje dokonce možnost, že život se na Zemi dostal právě z povrchu trpasličí planety Ceres. Napomoci tomu měla nízká úniková rychlost, která v případě Cerery činí jen asi 350 m/s, tedy více než 30x méně než na Zemi.
Ačkoliv se může zdát tato teorie bláznivá, nejedná se o zcela novou úvahu. Někteří astrobiologové připouštějí, že se život nevznikl na Zemi, ale dostal se na naší planetu z vesmíru. Teorii o vesmírem putujících zárodcích života se říká Panspermie (viz třeba článek na webu Českého rozhlasu).
A jak se měl život na Zemi dostat? Při vhodném úhlu dopadu meteoritu na povrch Cerery mohl být vymrštěn kus horniny z povrchu do vesmíru. Společně s ním se na kosmickou cestu mohl vydat i nějaký ten mikrob. Teorie má pravdivé jádro. Podobným způsobem se na Zemi dostaly meteority původem z Marsu či Měsíce. Před pár dny zase jiní vědci zveřejnily studii, podle které se život na Zemi mohl na chlup stejným způsobem dostat z Marsu. Více se dočtete na astro.cz.
Více nám o vodě na povrchu trpasličí planety Ceres napoví sonda Dawn už za 6 let.
Zdroj: universetoday.com
Související články:
O malých planetách jenž prolétají jako hvězdokupa mezi Zemí a Marsem,
tak se hovoří dlouhá léta již i desetiletí a zakresleno je to na starých
hvězdářských mapách však na jiném místě trochu.
Ono lechce se to dostává teď na povrch, ale taky se to z toho povrchu opatrně vytrácí.
No a tomu nelze nijak zabránit.
Pan Däniken a jeho myšlení o časoprostoru a dále o vzniku přítomnosti v časových sekvencích a to byla minulost a teď příchází budoucnost.
S pozdravem Richard Surý
Vážení promiňte, ale to co tvrdí ten Joop Houtkooper mi přijde jako úplnej blábol a ne teorie. Proč by Ceres měla mít komplexnější prebiotickou chemii, než mnohem větší Země, a tedy větší pravděpodobnost vzniku života? Ostatně, jak je to se zastoupením těžkých prvků, které jsou k životu potřebné?
Veselá diskuse, jen co je pravda :)
Mam radost ze rikate ze veda je bez hranic a neslapete po panu D.
Ale prosim Vas vysvetlete mi jednu vec.
Jsem brontosaurus a v Mexiku pred 65 000 000 let zeru preslicku. Najednou par kilometru vedle mne spadne z nebe kamen. Je tu teplo jako kdyz vas nekdo hodi do sopky a ja zacinam horet. A navic mne to odhodilo nekam nahoru. Letim treti kosmickou rychlosti a nemam chlazeni, nejak moc se opekam. Ju ja letim a nic nevazim. Uz jsem vesmiran. Jestli ve mne zbyla nejaka tekutina tak pri tlaku skoro nulovem se uvarim vnitrne i kdybych mel teplotu jen 35 celziu a ne tu kterou jsem dosahl u treni s atmosferou. Tak jsem uz jen ohorely skvarek obaleny vrstvou ledu z mych telnich tekutin, okolo mne je teplota asi 170 pod nulou C. Takhle si litam kolem Slunicka a jsem vystaven vsem zarenim ktere „poskytuje“. Tak to vydrzim par tisic let (hybernuju jsem nesmrtelny.)
A je tady konec nejaky „Mars“ si mne pritahl. Tady ale neni tekuta voda. Tak zpet nejaka planeta Y si mne pritahne znova se skvarim v jeji atmosfere. AU dopadl jsem. Na Zemi bylo 70 procent dusiku tady je ho 80. Mam sebou par informaci no nevim jestli jsem blazen ale jsou par tisic let stare zmrzle, pretavene, ozarene. Ale ta preslicka se snad uchyti ikdyz to tady vypada jinak nez doma a jsem uz trosku „letity“ humus . Mam dobry zaludek.
Jo a braska zral plavun ceka na Ceresu. Az jej ozivime.
Na Sibiri je par mamutu skoro zivych. Klonovanim je muzeme ozivit ale prirozenou cestou?
dag99 Odpověď:
Březen 11th, 2009 v 07:59
Zajimave cteni. Jen jsem prilis nepochopil pouceni z teto bajky.
Nicmene, drobna nepresnost. Pokud byste, jsa zmrzly skvarek, putoval treti kosmickou rychlosti (jak ve svem fejetonu naznacujete), asi byste si „nelital kolem slunicka“, ale miril k hranicim nasi soustavy…
Tim si ale nenechame toto jinak vesele vypraveni kazit, ne? ;-)
Tak to nejak nechapu. Pred nekolika tydny jsem tady dostal „sprchu“ za Dänikena. A ted najednou ctu clanek ktery je jeste silenejsi nez to ze pan hotelier tvrdi v jedne sve knizce ze lide utekli na Zemi z planety X kterou znicila jaderna valka. A zbyl po ni pas asteroidu mezi Zemi a Marsem.
A najednou je zde clanek ktery rika ze na kusu ledu je mozna zivot a souvisejici clanek rika ze jsme vsichni martani. Pritom jediny doposud znamy zivot je pozemsky. I kdyz lidske baje a nabozenstvi rikaji ze „Bohove“ tady byli a zivot prinesli oni.
Pane administratore. Putovani mikroorganizmu miliony let v chladnem vesmiru a jejich preziti obrovskych teplot pri pruchodu atmosferou a dopadu na povrch zeme. A nakonec dokonala asimilace s novym prostredim. No to chce asi hodne vic fantazie nez ma pan Däniken.
Tak uznejte ze vedci pisou nekdy vetsi nesmysly nez hotelieri.
Noby Odpověď:
Březen 10th, 2009 v 14:49
m1i9l7a3n: věda je bez omezení a hranic. Formulujte s panem Dënikenem svou teorii a hledejte pro ni důkazy. A nenechte se svézt z cesty pojmy jako je kritické myšlení a Occamova břitva :-).
po shlédnutí podobného článku v seznamu jsem si říkal, zda-li bude něco zajímavého i zde. jsem rád že ano. je to zajímavá teorie, ale nejspíše ještě budem všichni překvapeni co nás nenapadlo apod. s Vaší stránkou jsem spokojen, díky.
Hezký příspěvek,
je docela možné že život na Ceru opravdu existuje, či existoval a před několika milardami let doputoval až na Zemi – vlivem srážky s nějakým tělesem. Nicméně myslím si a je to pouze můj názor, že ke vzniku života na planetě je třeba mnohem více než teplo (geotermální) a voda. Takže jestli tam život je, určitě není původní.
Hezký článek Díky