Rusko pošle život k měsíci Marsu

Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o „kontaminaci“ kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.

 


Na palubách kosmických lodí či orbitálních stanic se biologické experimenty odehrávají od počátků kosmonautiky. Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) kupříkladu probíhal rusko-japonský experiment Biorisk. Při něm nic neriskovali, jak by se mohlo podle názvu zdát. Kůži na trh nesl africký komár, který na palubě ISS přežil bez potravy při teplotách – 150 až 60 °C plných 18 měsíců! Po návratu na Zemi byl dokonce v relativně dobré kondici. Jak to dokázal? Jednoduše řečeno se komár uvedl do spánku, jenž můžeme přirovnat až ke kómatu. Při tomto stavu nepotřeboval prakticky žádnou potravu.

 

Výzkum může být velmi důležitý. V daleké budoucnosti by do podobného stavu zastavení krevního oběhu mohli být uvedení astronauti při dlouhých kosmických výpravách.

 

Mimo jiné i proto chtějí vědci posílat drobné živočichy do vesmíru a sledovat, jak se s dlouhodobým pobytem ve vesmíru poperou. Kromě dlouhých kosmických letů, které jsou zatím spíše doménou scifi, je zde i druhý přínos. Při letu na Mars se předpokládá, že si budou astronauti sami pěstovat rostliny prou svou potřebu. Nejen pro potravu ale i k výrobě kyslíku. Výzkum chování rostlin ve stavu mikrogravitace tak může najít uplatnění už v příštích desetiletí. S letem člověka na Mars se počítá kolem roku 2035. Alfou a omegou všech testů je nejen vliv mikrogravitace ale především kosmického záření na živočichy i rostliny.

 

Už příští rok hodlá Rusko vyslat k Marsu svou sondu Phobos-Grunt. Jejím cílem bude výzkum jednoho ze dvou měsíců rudé planety – Phobosu. Na palubě sondy by kromě vědeckých přístrojů měl být i biologický materiál. Proč zrovna na této sondě? Důvody jsou dva. První je logický: Phobos-Grunt je první ruská sonda k Marsu po dlouhé době a na několik příštích let bude zřejmě i poslední. Druhým a hlavním důvodem je potom fakt, že se sonda vrátí zpět na Zemi se vzorky Phobosu. Dosavadní marsovské sondy se na Zemi nevracely.

 

Na palubě návratového modulu sondy by měla být malá kapsle od americké Planetární společnosti, naplněná 10 různými druhy. Bude se jednat především o bakterie a semena. Ruská část experimentu bude bohatší. Kromě plísní a bakterií poveze např. korýše či komáří larvy.

 

Kosmická výprava má trvat celkem tři roky.

 

Zdroj: universetoday.com

 

www.novedalekohledy.cz