Měl Phoenix mokré nohy?

Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Celý svět včera oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.

 



Phoenix se už odmlčel. V severních částech Marsu je nyní zima a zaprášené sluneční panely už dávno nemohou uspokojit energetickou nenasytnost kosmického plavidla. Analýza dat ze sondy ale pokračuje dál. Svět nyní obletěla zpráva o objevu kapek vody na přistávacích vzpěrách Phoenixe. Zvídavá kamera je tam objevila několik dní po zdárném přistání 26. května 2008. Tekutá voda na Marsu? Nesmysl, řeknete si! Na Marsu se nejvyšší teploty pohybují někde okolo -20°C a to je přece velmi hluboko pod bodem mrazu. Phoenix sice potvrdil přítomnost vody na Marsu ale: jednak pod povrchem planety a ve formě ledu. Tento objev nikoho moc nepřekvapil, neboť vodní led pod povrchem Marsu už předtím objevila sonda Mars Odyssey. Phoenix ale kromě vody nalezl v marťanské půdě i značné množství perchlorových solí, což trochu rozesmutnilo nejednoho příznivce přítomnosti života na čtvrté planetě sluneční soustavy. V tak „přesolené“ půdě je přítomnost života výrazně menší.

 

Koncentraci solí ve vodě lze popsat číselně tzv. vodní aktivitou. Čistá voda má hodnotu 1. Život v podobě hub byl na Zemi objeven i v roztocích, které měly hodnotu 0,61. V marťanské půdě byla odhadnuta koncentrace na 0,5. Podle „pozemských“ předpokladů by tedy neměla být půda vhodná pro život. Vyloučit ho ale zcela nelze. Navíc existuje šance, že v jiných částech Marsu může být hodnota příznivější.

 

Na druhou stranu má takováto slaná voda bod mrazu okolo -70°C. Na povrchu Marsu by tekutá voda sice dlouho nevydržela díky nízkému tlaku, ale pod povrchem by se nacházet mohla.

 

Když Phoenix na Marsu v květnu přistával, jeho motory mohly rozpustit podpovrchové vrstvy ledu. Kapalná voda se následně zřejmě usadila na přistávacích vzpěrách sondy a vzhledem k vysokému obsahu soli mohla vydržet v tekutém stavu i teploty okolo -20°C. Díky solím navíc kapky absorbovaly vodu z atmosféry planety, čímž by se vysvětloval jejich růst v čase. Podle jiných vědců ale mohlo led rozpustit teplo, které se uvolňovalo ze sondy.

 

Zdroj: newscientist.com