Nenápadný vědec z Mexika

 

Rafael Navarro González při přednášce.
Rafael Navarro González při přednášce.
Zná ho jen několik málo jeho kolegů, zmínku o něm nenajdete ani ve Wikipedii. Jen občas se o něm dočtete v tisku v jeho rodné zemi. Přitom je Dr. Rafael Navarro-Gonzalez jedním z největších odborníků na téma, které přitahuje miliony lidí po celém světě. Pro radu za ním do mexické metropole zajel nejeden kolega z NASA či ESA.


 

Většinu lidí to asi překvapí, ale největší světový odborník na hledání stop života na Marsu není Američan a už vůbec nepracuje v NASA s drahými kosmickými sondami. Dr. Rafael Navarro-Gonzalez pracuje na druhé největší univerzitě na světě, kterou u nás téměř nikdo nezná. Mexická národní autonomní univerzita (UNAM) sídlí v mexické metropoli.
Příběh Vikingů

 

První významnější hledání stop života na Marsu pochází z roku 1976, kdy se zodpovězení jedné z největších otázek v dějinách lidstva pokusila dvojice sond Viking. Testy ovšem byly neprůkazné. To co se zprvu zdálo být projevem života, mohlo být způsobeno chemickými procesy neživé hmoty. Kosmické sondy provedly testy na přítomnost organického materiálu. Zjevná jeho nepřítomnost dovedla mnoho vědců k názoru, že na povrchu rudé planety žádný život není.

 

Poušť Atacama v Chile je mimo jiné i sídlem Evropské jižní observatoře. © Rafael Navarro González
Poušť Atacama v Chile je mimo jiné i sídlem Evropské jižní observatoře. © Rafael Navarro González
V posledních letech provedli vědci řadů testů v poušti a dalších téměř neživých částech naší planety a došli k závěru, že testy instalované na sondách Viking nebyly dost účinné na to, aby stopy života odhalily. Hlavním autorem těchto studií byl Dr. Rafael Navarro-Gonzalez. Dokonce i půdy bez železa mohou obsahovat organické látky, které sondy Viking nemohly odhalit. Dr. Rafael Navarro-Gonzalez za použití techniky ze sond Viking hledal stopy života na Zemi v naprosto nehostinných podmínkách. Například v suchých údolích Antarktidy, nebo v nejsušším místě světa v chilské poušti Atacama. Vědci rovněž studovali půdy velmi bohaté na oxidy železa, které jsou podobné půdě na Marsu. Zaměřili se například na okolí Rio Tinto ve Španělsku. Rovněž byla studována sopečná půda v okolí sopky Mauna Kea na Havaji. Půda odtud často nahrazuje půdu z Marsu při testech, natolik je jí podobná. Podle vědců by sondy Viking ani v této havajské půdě život nenašly.

 

Dr. Rafael Navarro-Gonzalez

 

Dr. Rafael Navarro-Gonzalez se narodil roku 1959 v Ciudad de México. V roce 1983 získal na Mexické národní autonomní univerzitě (UNAM) titul Lic. v biologii, což je obdoba našeho Mgr. Roku 1989 se stal doktorem chemie na Univerzitě v Marylandu. Pracuje v Instituto de Ciencias Nucleares (Institut jaderných věd), který je součástí UNAM. Působil na Univerzitě Maryland a v Paříži. Do dnešních dnů publikoval více než 100 vědeckých prací. V nich se zaměřuje především na původ života na Zemi a v posledních letech je jeho specializací život na Marsu. V této otázce patří ke světově nejuznávanějším odborníkům.

 

Navarro-Gonzalez velmi úzce spolupracuje také s doktorem Mario Molinou, který rovněž pochází z Mexika a taktéž vystudoval na UNAMu. Společně se věnovali problematice chemie atmosféry. Mario Molina je držitelem Nobelovy ceny za chemii. Dr. Rafael Navarro- Gonzalez se v současnosti aktivně podílí na přípravě kosmické sondy Mars Science Laboratory (MSL), která měla letos odstartovat k rudé planetě, ale z technických důvodů byl start odložen na rok 2011.

 

Doporučené a použité odkazy